O Velikonocích Velikonoce a jejich historie Slovo Velikonoce pochází ze staročeských slov „veliká noc“ a jsou jedním z nejdéle slavených svátků u nás. Patří k základním pohyblivým svátkům a slavíme je vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Předchází jim postní neděle, které následují po masopustních oslavách. Půst - čas pokání, který je věnován výzvám ke kajícnosti a změně způsobu života. Trvá čtyřicet dní a začíná Popeleční středou, kdy je více než aktuální příběh o Ježíšovi, pokušení na poušti a jeho překonání. Končí Květnou nedělí, která zahajuje svatý Velikonoční týden (někde je nazýván Velký, nebo Pašijový). Právě v něm si křesťané připomínají poslední chvíle Ježíšova života na zemi, jeho utrpení a následně smrt na kříži. V katolických kostelech, na poutních místech a jiných památných místech probíhají pobožnosti křížové cesty. Tím si připomínáme šest set metrů, které musel Ježíš urazit s křížem na rameni z jeruzalémského soudního paláce na golgotské popraviště za městskými hradbami. Její dnešní podoba má čtrnáct zastávek, které jsou znázorněny kříži s číslicemi nebo obrazy. Byla přejata z popisu evangelistů Marka, Matouše, Lukáše a Jana. Svatý týden se skládá z Modrého pondělka (barva látky, která je v tento den vyvěšována v kostelech), Šedého úterka, Škaredé středy (den, kdy Jidáš zradil Ježíše svým polibkem), Zeleného čtvrtka (den poslední večeře páně, při níž se Ježíš loučil s apoštoly), Velkého pátku (den ukřižování Ježíše Krista), Bílé soboty (den, kdy ležel Ježíš v hrobě) a Hodu Božího velikonočního (neděle). Následuje Velikonoční (červené) pondělí. Na Zelený čtvrtek by se měly dle tradice jíst pokrmy zelené barvy (zelená polévka, špenát, zelené bylinky), aby se obnovila síla lidského těla. Věřící si připomínají poslední Ježíšovu večeři s jeho učedníky, kdy symbolicky přeměnil chléb ve své tělo a víno ve svou krev. O bílé sobotě je před kostely zakládán tzv. bílý oheň, který představuje pálení Jidáše. Bílá se nazývá podle oděvu lidí, kteří byli v tento den pokřtěni. Věřící se chystají k oslavám vzkříšení. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná svěcením ohně, křestní vody a pálením velikonoční. Boží hod velikonoční je největším svátkem v roce. Ježíš vstal z mrtvých první den po sobotě, která byla podle židovského kalendáře posledním dnem v týdnu. Proto nazvali křesťané neděli dnem Páně. Byl a je to den, který je prožíván v rodinném kruhu. Podle tradic se má celá rodina sejít u svátečně prostřeného stolu, otec má oloupat uvařené vejce a rozdělit ho na tolik dílů, kolik je přítomno osob. Podle tohoto obyčeje platí, že se každý člen rodiny v průběhu roku zase šťastně vrátí domů.. Červené pondělí je odvozen pouze z lidových tradic (nikoli z křesťanských), podle kraslic, které se barvily na červeno. Říkáme mu také pomlázka nebo pomlazení, kterou se lidé omladí na celý budoucí rok. Síla mladého prutu má svým dotykem přenést na člověka sílu, zdraví a svěžest. Někde se tomuto dni také říká koleda. Chlapci vychází brzy za svítání s ozdobenou pomlázkou šlehat děvčata a vyhánět z nich lenost. Mládenec, který přijde na koledu první, dostane největší výslužku. FOTKY: